« Úvod | :D »

referát-stavba atomu


VÝVOJ ATOMISTICKÉHO POJETÍ HMOTY
Demokritos /starověk/-hmota se skládá z malých, dále nedělitelných částic-atomů
J. Dalton /1808/-atomová teorie:
-prvky jsou látky složené z atomů
-atomy téhož prvku jsou stejné, atomy různých prvků se liší hmotností, velikostí a dalšími vlastnostmi
-při chemických reakcích se atomy spojují, oddělují nebo přeskupují, nemohou zaniknout nebo vzniknout
-slučováním atomů dvou či více prvků vznikají nové látky-sloučeniny
-molekuly vznikají sloučením celistvých počtů /stejných nebo různých/ atomů
J.J. Thomson-objev elektronu, částice vyskytujících se v atomech, vyvrátil atomovou teorii
E. Rutherford /1911/-planetární model atomu; přirovnává atom k sluneční soustavě; jádro atomu přirovnává ke Slunci a elektrony k planetám; model v rozporu se zákony klasické fyziky
N. Bohr /1913/-elektrony se pohybují po stacionárních drahách /kružnicích/; pohyb elektronů na těchto drahách není spojen s vyzařováním elektromagnetického zářeníŢelektron v atomu může existovat jen ve stavech s určitou energií; tato energie se mění skokem, nikoliv spojitě.
A. Sommerfeld /1915/-elektrony obíhají po elipsovitých drahách
L. de Broglie /1923/-dualistická teorie: Každá mikročástice má povahu nejen korpuskulární, ale též vlnovou
Schrödinger-Elektron neobíhá po určitých drahách kolem atomového jádra, ale vyskytuje se v určité části prostoru-orbitalu.
ORBITAL=část prostoru v okolí atomového jádra, ve kterém se elektron vyskytuje s 95% pravděpodobností

ATOM-základní jednotka struktury látky, elektroneutrální, skládá se z jádra a elektronového obalu; charakterizován: protonovým /atomovým/ číslem Z a nukleonovým /hmotnostním/ číslem A

JÁDRO-kladně nabité jádro obklopené elektrony /Rutherford, 1911/; poloměr atomového jádra-10-15-10-14 m
-hmotnost protonu, neutronu-asi jako atom vodíku

PROTONOVÉ /ATOMOVÉ/ ČÍSLO Z-počet protonů v jádře, pořadové číslo prvku v PSP, zapisuje se vlevo dole u symbolů prvku,
např. 8O

NUKLEONOVÉ /HMOTNOSTNÍ/ ČÍSLO A-počet nukleonů /=protonů a neutronů v jádře/ a relativní hmotnost atomu, zapisuje se vlevo nahoře, např. 16O

NUKLID-látka složená z atomů se stejným protonovým a stejným nukleonovým číslem, např. soubor atomů 168O

IZOTOP-nuklidy se stejným protonovým a různým nukleonovým číslem/patří ke stejnému prvku, odlišný počet neutronů v jádře/, např. kyslík má 3 izotopy: 168O, 178O, 188O

IZOBAR-nuklidy mající stejné nukleonové číslo A

VAZEBNÁ ENERGIE JÁDRA-mezi protony jádra a elektrony působí elektrostatické síly; jaderné vazby jsou velmi silné.
Stabilita jader-vazebná energie jádra E=energie, kterou je třeba vynaložit k rozštěpení jádra na nukleony.

STABILITA PRVKŮ-poměrně stálá jsou atomová jádra prvků s nukleonovými čísly 30-100, s nukleonovými čísly nižšími či vyššími jsou méně stabilní.

RADIOAKTIVITA=schopnost nestabilního atomového jádra přeměnit se na jiné stabilnější atomové jádro za současného uvolnění radioaktivního záření
-objev radioaktivity-H. Becquerel /1896/, 1898-P. Curie, M. Curieová-Sklodowská
a/ přirozená=samovolný rozpad nestabilních nuklidů vyskytujících se v přírodě+neviditelné tzv. radioaktivní záření
b/ umělá=samovolný rozpad uměle připravených nuklidů+tzv. radioaktivní záření
-radioizotopy=radionuklidy-?zářící? prvky, přirozené nebo umělé /v jaderných reaktorech/, Z>80
-intenzita záření postupně s časem klesá, klesá počet dosud nerozpadlých jader
-poločas rozpadu=doba, za kterou se rozpadne polovina původně přítomných jader; charakterizuje příslušný radionuklid
-praktické využití: medicína, biochemii, archeologie, technika
-rozpadové řady-tvoří je nestabilní atomy, vzniklé radioaktivním rozpadem přirozených radioaktivních prvků; např. aktiniová řada /23592U??20682Pb/ a thoriová řada /22290Th??20882Pb/

-u přirozených radionuklidů-3 druhy jaderného záření:
a/ záření a-proud jader helia 42He; hmotnost atomu se sníží o 4 a počet nábojů o 2; malá energie, nízká pronikavost /zadrží ho list papíru, v kůži pronikne jen o zlomek mm/:
?např. 22688Ra?22286Rn+42He
b/ záření b-emise elektronů při tzv. b-rozpadu, proton zůstává v jádře, změna hmotnosti zanedbatelná, mění se pouze počet nábojů v jádře, tj. protonové číslo se sníží o 1; také proud pozitronů s kladným nábojem b+; pronikavější /ve tkáních pronikne asi do 20 mm/
c/ záření g-elektromagnetické, doprovází emisi paprsků b; nejpronikavější, v magnetickém a elektrickém poli se nevychyluje

ELEKTRONOVÝ OBAL
Elektrony-hmotné /korpuskulární/ částice s nepatrnou hmotností a s vlnovým charakterem /L. Broglie/.
N. Bohr-elektrony se kolem jádra mohou pohybovat jen po kruhových drahách s určitými poměry; model podobný sluneční soustavě
-orbity=dráhy;
Ţoznačení: K, L, M, N, O, P, Q nebo 1-7? hlavní kvantové číslo n, liší se různým obsahem energie, n=1, 2, 3, ?
-kvantová mechanika=elektrony nemají určité dráhy, vyskytují se s určitou pravděpodobností v určitých oblastech /a ty se liší elektronovou hustotou/
-atomový orbital=plocha ohraničující místa s největší pravděpodobností výskytu elektronů

12.10.2007 13:40:33 | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se